Centrum prenatální
diagnostiky Brno

Opakované těhotenské ztráty –   příčiny, diagnostika a léčba opakovaných abortů

Vlašín P., Grochová I. , 1.7.2018 ,

Centrum prenatální diagnostiky Brno,  Veveří 39,602 00

 

Děti jsou kotvou, která drží matčin život “Sofokles : Phaedra

 

Opakovaně neúspěšná těhotenství jsou faktorem, který významně ovlivňuje kvalitu života. Jsou častou příčinou depresi, sebeobviňování, partnerských konfliktů a  sociální isolace. Toto se dále zhoršuje, pokud není objasněna příčina. Pacientky od nás očekávají objasnění příčin a odpovědi na otázky, které sami neznáme.

Co tedy víme bezpečně. Většina těhotenských ztrát probíhá do 20.týdne.  Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je věk matek, tj. snižující se kvalita a reserva oocytů v ovariích. V 35 letech  je šance na úspěšné těhotenství cca 70%,  v 45 je již jen 40%. Na počtu abortů se podílí i životní styl – obezita, nadměrná konsumace alkoholu, nikotinu, fyzická námaha a psychický stres.  Nejdůležitějším prognostickým faktorem je počet abortů.

I když patrně existuje jistá familiární predispozice, specifický gen, nebo holotyp ( tj. kombinace alel)  nebyly dosud  nalezeny.

Pokud tedy máme racionálně pátrat po příčinách, je vhodné je rozdělit na příčiny mateřského, otcovského,  nebo fetálního původu.

 

Mateřské příčiny opakovaných abortů

 

U matek se uvažuje o těchto příčinách opakovaných abortů :

  • Vývojové vady reprodukčních orgánů
  • Trombofilie
  • Endokrinologické příčiny
  • Imunologické faktory
  • Mikrobiální faktory- infekce
  • Genetické příčiny

 

Vývojové vady reprodukčních orgánů

Vývojově děloha srůstá ze dvou částí a jejich neúplné spojení je poměrně časté. Prevalence je odhadována na cca 0,1 – 1% a u opakovaných abortů se vyskytuje oproti běžné populaci  3x častěji.

Nejčastějším nálezem je uterus subseptus, dalšími možnostmi jsou  uterus arcuatus, uterus unicornis, nebo uterus didelphis. Dutina děložní může být rovněž deformována při myomatosní děloze, nebo intrauterinními polypy.

Diagnosa je poměrně jednoduchá pomocí ultrazvuku, (2D , 3D),  nebo sonohysterografii.

Za příčinu abortu je považována nidace embrya na avaskulární septum.Problémem je , zda operace- metroplastika,  či resekce septa je schopna zvýšit úspěšnost donošení těhotenství.Co se týče operační léčby, neexistují kontrolované studie, které by potvrdily  její úspěšnost.  Je potřeba si uvědomit, že septum je poměrně široké a vzniklá avaskulární jizva je poměrně stejně veliká jako původní septum.  Zajímavé budou výsledky studie

ISRCTN28960271 DOI 10.1186/ISRCTN28960271: Pilot randomised controlled trial of hysteroscopic septal resection .

 

Trombofilní mutace

Je známo několik typů trombofilních mutací. K nejčastějším patří Leidenská mutace faktoru V  a mutace protrombinu.Obě tyto bodové mutace vznikly před 25 000 lety a v současnosti je v lidské populaci  asi 50 miliónů nosičů, což je známkou toho, že z evolučního hlediska  jsou tyto mutace spíše výhodné. Je potvrzeno, že tyto mutace zvyšují riziko pozdních těhotenských komplikací jako je růstová retardace, nebo preeklampsie.

Vzhledem k tomu, že těhotenství představuje hyperkoagulační stav, byly trombofilní mutace v souvislosti s těhotenstvím považovány za příčinu 30- 40% opakovaných abortů a léčba antikoagulancii – miniheparinizace patří k nejčastějším  způsobům léčby  opakovaných abortů.

K ověření účinnosti této léčby byla uskutečněna randomizovaná studie ALIFE (Anticoagulans for a Living Fetus 2008 ),  která randomizovala skupiny pacientek se dvěma  a více nevysvětlenými aborty (normální karyotyp rodičů, anatomie reprodukčních orgánů, bez ACLA ) do skupin s placebem, aspirinem a aspirinem kombinovaným s miniheparinizací. Výsledkem  této studie bylo, že nebyly nalezeny statistické rozdíly mezi jednotlivými skupinami.

Proto následovala další studie ALIFE2, která přímo zahrnovala skupiny pacientek s opakovanými aborty a trombofilní mutací. Výsledky této studie zatím nejsou zavřeny, nicméně ani jiné studie dle provedené metaanalysy nepotvrdily efekt miniheparinizace na úspěch těhotenství u pacientek s trombofilií. (http://www.bloodjournal.org/content/bloodjournal/127/13/1650.full.pdf?sso-checked=true ).  Pokud se výsledky této studie potvrdí, bude to znamenat  významné omezení zátěže těhotných zbytečnou aplikací heparinu.

 

Antifosfolipidový syndrom ( APS )– získaná trombofilie

Tento syndrom byl popsán v roce 1983 a je definován přítomností opakovaných trombóz spolu s opakovanými aborty.  Pacienti s tímto onemocněním mají často v krvi přítomny antikardiolipinové protilátky a mají zvýšenou predispozici k venózním a arteriálním trombózám, trombocytopeniím a ženy vyšší pravděpodobnost opakovaného potrácení. Ačkoliv byly protilátky proti kardiolipinu poprvé popsány u pacientů se SLE ( systémový lupus erythematodes ), jejich výskyt není omezen jenom na pacienty s lupusem, ale často jsou nalezeny také u pacientů s primárním APS. Podstatou pozitivní reakce je přítomnost antikardiolipinového faktoru ( beta2 glykoproteinu ), který má inhibiční roli v destičkové fázi hemostázy. Vyskytuje se až v 60% druhotně při systémovém lupus erythematodes      (SLE ).

Z praktického hlediska je asi nejdůležitější poznatek, že antifosfolipidové protilátky prodlužují test aPTT, přičemž tento  stav není provázen zvýšeným rizikem či přítomností krvácení, ale naopak zvýšeným rizikem trombotických komplikací.

Druhou skupinou vyšetření k průkazu APA je stanovení antigenu ELISA metodou (třídy IgG, IgM, někdy i IgA). Podle použitého antigenu v detekční soustavě se pak protilátky nazývají antikardiolipinové (ACLA). Protilátky ve třídě IgM indikují spíše počáteční fázi onemocnění a ve třídě IgG indikují rozvinutou formu onemocnění. Stoprocentně citlivý test pro průkaz APA ovšem neexistuje.

APS je jedinou získanou trombofilií, u níž aplikace aspirinu v kombinaci s miniheparinizací signifikantně snižuje počet spontánních abortů.

 

Insuficience corpus luteum

Jako mechanismus jsou považovány nízké hladiny progesteronu, které způsobují  špatnou  přípravu endometria k nidaci embrya. Historicky byla tato příčina považována za příčinu 35% opakovaných abortů.

Názory na suplementaci progesteronem jsou nicméně kontroversní. Diagnosa této příčiny je problematická, protože hladiny progesteronu v séru vlivem jeho pulsatilního vyplavování kolísají až 10x.  Je rovněž možné, že nízké hladiny HCG u již abnormálního embrya vedou k nízkým hladinám progesteronu.

 

Nejpřesvědčivějším argumentem proti suplementaci progesteronu jsou výsledky studie PROMISE (PROgesteron in recurrent MIScarriage ), která zahrnovala 826 pacientek. Tato studie jednoznačně neprokázala jakýkoliv positivní efekt suplementace progesteronem u časných abortů, tj. podávání gestagenů v 1. trimestru neovlivnilo počet těhotenských ztrát. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27225013

Positivním výsledkem této studie bylo, že více jak 2/3 pacientek v této studii porodilo zdravé dítě bez ohledu na suplementaci gestageny. Rovněž nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky této terapie.

 

Poruchy  štítné žlázy

Onemocnění štítné žlázy je poměrně časté u žen v reprodukčním věku ( 2-4 %). Nejčastějším problémem je její snížená činnost- klinická, či subklinická hypothyreosa autoimunitního původu. Snížená činnost štítné žlázy ovlivňuje pulsy gonadotropinů z hypofysy a může vést k anovulačním cyklům a infertilitě.  Toto onemocnění signalizují hladiny TSH nad 2,5 mIU/ l. Randomizovaná studie o vlivu  hypothyreosy na opakované aborty :ThyroidAntiBodies and LEvoThyroxine study (TABLET) bude ukončena v roce 2018.

 

 

Infekce a opakované aborty

Listeriosa, toxoplasmosa, herpes simplex, cytomegalovirus o coxsackie viry jsou známou příčinou abortů. Nicméně pro naprostou většinu infekcí platí, že po primoinfekci již vzniká doživotní imunita, která brání opakování abortu z této příčiny.

 

Další možné příčiny jako ureaplasma,chlamydie, mykoplasmatase podílí na abortech jen u pacientů s imunodeficitem. Screening těchto infekcí je indikován jen u pacientů s anamnesou STD ( sexual transmitted disease ), nebo s poruchou imunity.

 

 

Mužské příčiny opakovaných abortů

 

Při vyšetření možných příčin tohoto problému byla v některých studiích nalézána zvýšená fragmentace DNA spermií.  Vzhledem k tomu, že zatím nebyly provedeny randomizované  studie, není rutinní vyšetření spermiogramu doporučeno.

 

Genetické příčiny opakovaných abortů

 

Chromozomální aberace rodičů

Přibližně 2% až 4% opakovaných abortů  je spojena s balancovanými chromozomálními aberacemi rodičů. Jedná se o reciproční , nebo Robertsonovské translokace .

Dalšími možnostmi jsou inverse, nebo mozaika jednotlivých chromozomů.

Vyšetření karyotypu ( chromozomální sady ) rodičů  je indikováno u všech rodičů s opakovanými těhotenskými ztrátami a patří k základním  vyšetřením. Genetické poradenství je indikováno ve všech případech  chromozomální aberace rodičů.  V závislosti na konkrétní diagnóze může navrhovaná léčba  zahrnovat in vitro fertilizaci (IVF) s preimplantačním genetickým vyšetřením embrya,  někdy je možné nabídnout použití dárcovských  gamet.

Morfologické anomálie

Tyto anomálie jsou jednoznačně prokázanou příčinou časných těhotenských ztrát.

Při pečlivém mikroskopickém, nebo později ultrazvukovém vyšetření zmlklých těhotenství často nacházíme morfologické anomálie, které potvrzují, že příčinou zastavení vývoje byla závažná vrozená vývojová vada plodu.

 

Nejčastější příčinou těchto morfologických anomálií jsou chromozomální aberace. Tyto aberace jsou v minimálně 50% příčinou abortu.K vyšetření je možné použít choriové klky, nebo DNA. Při abortech je možné použít rozšířené vyšetření základních chromozomů,  tzv.extendPCR , který zahrnuje chromozomy 13,15,16,18,21,22,X a Y., nebo podrobné vyšetření pomocí array CGH, zahrnujících  kromě kompletní chromozomové sady i 140  mikrodelečních syndromů. Počet těchto chromozomálních aberací stoupá s věkem matek, takže pokud bychom vyšetřovali aborty u matek nad 40 let, jsou nacházeny v cca 80%.

Positivní nález  tj.  zjištění chromozomální aberace umožní jednoznačně určit příčinu,  vyhnout se dalším zbytečným vyšetřením a terapii v následující  graviditě.   ( Evidence level  III ).

 

 

 

 

Léčba opakovaných abortů I

 

Psychologická podpora  – laskavá a milující péče

Příčinu opakovaného potratu lze identifikovat přibližně v 50-60% . Tento problém má  nicméně obrovský psychologický dopad  na rodičovský pár.  Pokud není zjištěn etiologický faktor, nelze zahájit žádnou léčbu.

 

Stres je sám o sobě rizikovým faktorem  a opakovaný potrat je stresující stav. Psychologická podpora by měla pomoci překonat tento bludný  kruh. Ženy by měly být uklidněny a měla by jim být poskytnuta psychologická podpora. Emocionální podpora je jednou z mála věcí, kterou můžeme  rodičovskému páru nabídnout.

 

Součástí psychologické podpory je i úprava životního stylu. I když spojitost mezi obezitou, kouřením  cigaret a  užíváním je nejistá, je vhodné jejich užívání omezit,nebo zcela vyloučit.  Zdravý životní styl nemůže ublížit a je součástí psychologické podpory rodičovského páru.( Evidence level  III ).

 

Genetické anomálie

Jako prevence  chromozomálních aberací  u  opakujících se abortů bylo navrženo oplodnění in vitro (IVF) plus prenatální genetické vyšetření embrya.Zatím nebyly výhody tohoto postupu přesvědčivě prokázány, nicméně nové postupy jako laserová biopsie trophoectodermu blastocysty, komparativní genomová hybridizace (aCGH),  nebo vyšetření jednonukleotidového polymorfismu (SNP) mohou tento názor změnit.  Vzhledem k nedostatku důkazů se v současnosti nedoporučuje  preimplantační genetický screening k léčbě opakovaných abortů. ( Evidence level II).

 

Anatomické vady dělohy

Po operační léčbě – metroplastice-  má téměř 65% až 85% pacientů s uterus septus úspěšné těhotenství. Nicméně 60% pacientek s touto anomálií má úspěšné následné těhotenství i bez operace. K jednoznačnému doporučení operace by byly potřeba další studie.

(Evidence level II).

 

Operační léčba pacientek s Ashermanovým syndromem ( intrauterinními synechiemi- srůsty ) a  děložními myomy  je rovněž kontroverzní a neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že chirurgická léčba snižuje riziko potratů. ( Evidence level II).

Infekce

Léčba asymptomatické abnormální vaginální flóry a bakteriální vaginózy  perorálním klindamycinem počátkem druhého trimestru výrazně snižuje riziko  pozdního potratu a spontánního předčasného porodu. ( Evidence level II).

Suplementace progesteronem

Progesteron působí jako imunomodulátor, který tlumením   cytokinových ( protizánětlivých ) reakcí chrání těhotenství. Nejčastěji používaným režimem jsou mikronizované progesteronové tablety 400 mg denně. Způsob podání může být buď vaginální nebo perorální. Podávání progesteronu ženám se sporadickými spontánními potraty je  neúčinné. Argumentem  pro použití progesteronu je jedině to,  že dosud neexistují žádné důkazy o jeho nežádoucích účincích na plod. V současnosti  neexistují přesvědčivé důvody  k jeho rutinnímu podávání. ( Evidence level III).

Antifosfolipidový syndrom

U tohoto syndromu je nejlepší léčbou podávání  nízkých  dávek kyseliny acetylsalicylové a nízkomolekulárního heparinu (LMWH) . Tato léčba snižuje riziko opakovaných abortů  o více jak 50%.  ( Evidence level I).

 

Vrozené  trombofilní mutace

Úloha antikoagulační terapie při léčbě opakovaných potratů u pacientek  s dědičnou trombofilií je diskutabilní. Existuje jen málo studií, které by naznačovaly,  že léčba heparinem s nízkou molekulární  hmotností během těhotenství může snížit počet opakovaných abortů. V současné době  neexistují žádné důkazy pro tuto léčbu. Nedávná metaanalýza ukázala, že použití LMWH u žen s dědičnou trombofilií  a s recidivujícími těhotenskými ztrátami  není indikováno.  Ženy s trombofilií by měly být pouze  sledovány bez rutinní  profylaktické aplikace  nízkomolekulárního heparinu. (Evidence level I).

 

Hyperhomocysteinemie a MTHFR mutace

Zvýšené  dávky  kyseliny listové (5 mg) a vitaminu B12 (0,5 mg) jsou doporučeny  ke snížení hladiny homocysteinu.  Nicméně randomizovaná kontrolovaná studie o vlivu  těchto  vitamínů na těhotenství  nebyla zatím   provedena.  Zvýšené  dávky  kyseliny listové jsou doporučeny pacientkám  s vysokým BMI a diabetem.  Dosud  neexistuje   žádný   přesvědčivý  důkaz,  že tato   aplikace  ( 5 mg kyseliny listové ) před otěhotněním může snížit  riziko opakovaného potratu ( Evidence level III).

 

Imunoterapie

Autoimunitní  onemocnění jsou spojena se zvýšeným výskytem opakovaných potratů.  Proto byla   k léčbě zkoušena imunomodulační   léčba. V současnosti  neexistuje  žádný specifický imunologický test,  ani klinická metoda, která by indikovala vhodnost této terapie.

Nejsou ani  přesvědčivé důkazy  podporující  rutinní použití této léčby.  V přehledu společnosti Cochranova database  byly analyzovány různé strategie, včetně imunizace  pomocí otcovských buněk, leukocytů dárců,  membránami  trofoblastu  a intravenózní aplikace  imunoglobulinu. Žádná z těchto intervencí se neprokázala jako účinná  ve srovnání s placebem.   Metaanalýza ukázala, že intravenosní  gamaglobulin  zvýšil výskyt živě narozených dětí  u sekundárních  opakovaných  abortů.  Jeho positivní vliv   nebyl dostatečně průkazný  při primárním opakujícím se potratu. Tato léčba je rovněž spojena s  riziky  nežádoucí imunitní reakce a možností  přenosu infekčních onemocnění.

Imunoterapie by měla  být nabízena pouze v rámci  klinického výzkumu.  Současné doporučení je, že  imunoterapie by neměla být doporučována. (Evidence level II)

Nevysvětlený opakovaný potrat –  léčba II

• Aspirin 75 mg :

Jeho positivní účinek  je diskutabilní. Existuje jen málo důkazů,  že by jeho účinek měl positivní vliv na výskyt opakovaného  potratu u žen bez antifosfolipidového syndromu. Poslední  studie nepodpořily rutinní užívání  Aspirinu při léčbě. (Evidence level  II)

• LMWH:

Použití LMWH k zabránění potratu se nedoporučuje s výjimkou aplikace u antifosfolipidového syndromu . (Evidence level  II)

• Lidský choriový gonadotropin (hCG):

Nedávná studie společnosti Cochrane nenašla  žádný důkaz podporující aplikakci  HCG  při  prevenci potratu. K tomuto  průkazu by byla  zapotřebí dobře navržená randomizovaná kontrolovaná studie s odpovídající metodologickou kvalitou.  Proto se aplikace  HCG nedoporučuje . (Evidence level  II).

• Steriody:

Účinek léčby prednisolonem u některých žen s opakovaným potratem může být způsoben změnou exprese endometriálního angiogenního růstového faktoru. Role je většinou omezena na opakovaný potrat se současným onemocněním kolagenosou (SLE).     V současnosti neexistují žádné argumenty pro aplikaci steroidů při  léčbě opakovaných potratů. (Evidence level  III)

• Imunoglobuliny:

podávání IVIG  ( intravenosní imunoglobulin) při  léčbě  opakovaného potratu není opodstatněná mimo kontext výzkumu.  (Evidence level  III)

 

 

Závěr:

 

  • Vzhledem k tomu, že naprostá většina potratů je způsobena genetickými příčinami, je základním vyšetřením při této diagnose genetické vyšetření produktů koncepce.
  • V současnosti většina doporučovaných  vyšetření a léčebných postupů nemá  racionální podklad.
  • Význam v současnosti doporučované léčby je převážně psychologický.

 

 

Vyšetření u opakovaných abortů prováděné v Centru prenatální diagnostiky

 

  • Genetické vyšetření plodu – nejčastější chromozomální aberace u abortů

( extendPCR chromosomy  13,15, 16, 18, 21,22, X a Y)

  • Genetické vyšetření plodu – arrayCGH – kompletní  vyšetření chromozomální sady včetně mikrodelecí + 140 genetických syndromů
  • Karyotyp rodičů
  • Trombofilní mutace
  • Spermiogram partnera
  • Vaginální sono dutiny děložní , ev. ultrazvuková sonohysterografie

 

Doporučená literatura:

 

Doporučení ESHRE 2017 ( European Society of Human Reproduction and Embryology )

https://academic.oup.com/hropen/article/2018/2/hoy004/4963604

https://www.eshre.eu/Guidelines-and-Legal/Guidelines/Recurrent-pregnancy-loss.aspx

Genetic and nongenetic causes of pregnancy loss: Simpson, J, Carson, S, Glob. libr. women’s med.,  ISSN: 1756-2228) 2013; DOI 10.3843/GLOWM.10319

 



Centrum prenatální diagnostiky, s.r.o.
ultrazvuková, gynekologická a genetická ambulance

Veveří 39, 602 00, Brno

T: +420 542 221 740

M: +420 603 223 116

E: cpd@prenatal.cz

Otevřeno:

Po - Pá 07:30 - 19:00

Možnosti parkování:

parkoviště samoobsluhy Albert, Veveří 40 parkovací dům Rozmarýn na rohu Kounicovy a Moravského náměstí

Spojení MHD:

tramvaje č. 3, 11, 12 zastávka Grohova

O centru prenatální diagnostiky

Od roku 1998 zajišťujeme péčí na nejvyšší možné úrovni jak odbrné, tak technické.

Nabízíme individuální přístup, rychlé zpracování výsledků a příjemné zázemí.

logo

logo
Jsme držitelem certifikátu EN ISO 9001:2009
© Copyright 1998 - 2017, Centrum prenatální diagnostiky, s.r.o.,
IČO: 25529897, C 30787/KSBR Krajský soud v Brně
Webmaster GK Servis spol. s.r.o.