Moderní pohled na potrat plodu v 1.trimestru těhotenství

A. Borrell* and I. Stergiotou

Prenatal Diagnosis Unit, Maternal Fetal Department, Hospital Clinic Barcelona, Maternitat Campus, Sabino Arana 1, 08028, Barcelona, Catalonia, Spain

Pro CPD zeditovala MUDr A. Michenková, klinický genetik

Potrat je nejčastější komplikací těhotenství. Vyskytuje se u 10-20 % všech klinicky potvrzených gravidit. Celkový počet  těhotenských ztrát  je obtížné odhadnout, bereme li  v úvahu i periimplantační selhání, může jejich počet dosahovat až 60%  všech gravidit. 

Predispozice k potratu:

Údaje   z národních registrů prokázaly, že riziko potratu jednoznačně vzrůstá s věkem ženy. Jejich frekvence se pohybuje od 9 % u 22letých do 84 % u 48letých žen.

Otcovský věk nad 50 let představuje 2x vyšší riziko pozdní fetální ztráty.


Mezi další rizikové faktory patří vyšší  hmotnost, předchozí potraty nebo mrtvě narozené dítě, diabetes mellitus, koncepce s indukcí ovulace, abnormální hodnoty screeningu 1.trimestru.

Diagnostika potratu:

Ultrazvuk je považován za metodu volby pro diagnostiku abortu.

Dle doporučení  NICE (National Institute for Health and Clinical Excellence) je diagnóza stanovena, je-li prázdný gestační váček  velikosti ≥ 25 mm,  nebo plod bez srdeční akce vel.  ≥ 7 mm.. Je doporučen postup, který zabrání omylu při diagnose (např. vyloučení pozdější koncepce).

Podceňování psychologické morbidity:

Emocionální dopad potratu je obecně klinickými lékaři podceňován. Častým důsledkem této zkušenosti jsou depresivní a úzkostné symptomy a poruchy. U značné části mohou přetrvávat i po roce.

Vysoký  přínos karyotypizace:


V  studii žen, které potratily bylo zachyceno 65% chromozomálních anomálií .

Zjištěné cytogenetické studie mají velký význam pro následné genetické poradenství, protože různé typy chromozomálních anomálií mají různé vzorce opakování. Nevyvážené strukturální anomálie mají nejvyšší riziko recidivy.

Chromozomální analýza může rovněž poskytnout odpovědi na nejčastější otázky, jako „Proč se to stalo právě mně?“ a „Může se to opakovat?“. Tyto odpovědi pomohou snížit úzkost pacientů a umožní jim lépe se vyrovnat se smutkem po ztrátě plodu.

Postup u opakujících se potratů:

Recidivujíci potrat postihuje cca 1% párů reprodukčníhověku a historicky byl přičítán genetickým, anatomickým, imunologickým a endokrinologickým faktorům.

V našem centru nabízíme všem ženám s recidivujícím potratem odběr choriových klků (CVS).

Optimální management:

Data srovnávající chirurgickou a vyčkávací léčbu potvrzují, že vyčkávací postup je spojen s vyšší krevní ztrátou a větší bolestivostí.

Nejčastějším řešením potratu v prvním trimestru těhotenství je dilatace děložního hrdla a následné vyčištění dutiny děložní s odběrem placenty- choriových klků ke genetickému vyšetření.

Jako alternativa je možnost terapie Misoprostolem. Režimy s 600 nebo 800 ug  misoprostolu jsou účinné v dosažení úplné děložní evakuace až u 85 % pacientů bez vážných vedlejších efektů.  Vysoká úspěšnost se vyskytuje i u žen, které nerodily, nebo u pacientů s bolesti v podbřišku a krvácením. Dilatace a kyretáž se doporučuje jen v případě selhání předchozích opatření.  

Závěr:

Potrat v 1. trimestru je nutné považovat za velmi emociální událost v životě ženy.
Diagnostická kritéria pro potrat je prázdný gestační váček ≥ 25 mm,  nebo plod velikosti  ≥ 7 mm bez srdeční akce. Diagnosu je vhodné potvrdit kontrolou s časovým odstupem.

Chromozomální studie poskytují cenné informace o příčině potratu, stejně jako umožňují odhad rizika opakování.

Závěrem lze říci, že potrat je událost, která může způsobit duševní utrpení s potenciálně dlouhodobými důsledky.