Centrum prenatální diagnostiky, s.r.o.

Veveří 39, 602 00 Brno

Tel.: +420 - 542 221 740

e-mail: pvlasin@iol.cz


  • Volná místa
    ...
  • Ceník výkonů
    ...
  • Vývojové vady ledvin a močových cest
    ...
  • Vyšetření NT +
    ...
  • Hladiny HCG U Downova syndromu
    ...
  • Zika virus UZ vyšetření
    ...
  • Vyšetření NT+ ...
    ...
  • Registrace pacientek do gyn ambulance
    ...
  • Vyšetření manželského páru
    ...
  • Clarigo
    ...

Ageneze ductus venosus u plodu – naše zkušenosti

Doubková D., Vlašín P.

Centrum prenatální diagnostiky, Brno

 

Abstrakt práce přednesené na 32. celostátní konferenci  Sekce ultrazvukové diagnostiky ČGPS ČLS JEP 8.10.2011  v Brně

 

Úvod: Ductus venosus spojuje intraabdominální umbilikální vénu s dolní dutou žílou v místě jejího vtoku do srdce.  Jako centrální shunt  obchází játra a zajišťuje přenos vysoce okysličené krve z placenty do srdce. Přibližně 20-30 % krve z umbilikální vény vchází do ductus venosus.      Ageneze       ductus          venosus (ADV)    bývá asociována   s morfologickými    i chromozomálními anomáliemi. V případech, kde je absence ductus venosus jediným nálezem, je další prognóza nejistá. Existují dvě cesty umbilikálního venózního návratu u plodů s ADV- extrahepatální, která obchází játra (do ilické vény, dolní duté žíly, renální vény, pravé srdeční síně, levé srdeční síně, koronárního sinu) a intrahepatální, která vstupuje do portálního sinu. Určují další prognózu u plodů s nepřítomností jiných  rizikových faktorů. Extrahepatální spojení zvyšuje riziko srdečního selhání.

 

 

Materiál a metody: V období  od ledna 2008 do srpna 2011 jsme diagnostikovali 38 případů ageneze ductus venosus v rozmezí mezi 11. a 24. týdnem gestace. U pacientek s diagnostikovanou ADV  v prvním trimestru jsme provedli kombinovaný prvotrimestrální screening.Všem pacientkám byla nabídnuta možnost invazivní prenatální diagnostiky, pro níž se nakonec rozhodlo  66 % žen.  Každá z pacientek  absolvovala specializované echokardiografické vyšetření.

 

 

Výsledky:  92,1 % žen s diagnostikovanou ADV bylo ve věku pod 35 let. U 52 % pacientek byla   zvýšená    hodnota  šíjového  projasnění (NT) nad 95. percentil pro daný gestační týden.

Ve 44,7 % byly s absencí ductus venosus asociovány další vrozené vývojové vady, srdeční vady se vyskytly ve 29 %. Patologický karyotyp jsme zjistili ve 40 % případů. Zdravých plodů bylo 21 %.

 

Závěr: Prenatální diagnostika ageneze ductus venosus je založena na vizualizaci pomocí B- modu a barevného dopplerovského mapování. Velký přínos má i 3D ultrazvukové zobrazení.

Dle našich výsledků i podle srovnání s dostupnou literaturou bývá  absence duktu s vysokou incidencí spojena se špatnou prognózou pro plod - v důsledku asociace s morfologickými i chromozomálními anomáliemi.  Všem pacientkám by mělo být proto  nabídnuto vyšetření fetálního karyotypu a podrobné vyšetření srdce plodu kardiologem.

Při negativních výsledcích   jsou vhodné další ultrazvukové kontroly ke  sledování možné kardiovaskulární dekompenzace.

Je doporučeno vyšetření ductus venosus v I. trimestru u plodů se zvýšeným šíjovým projasněním, neimunním hydropsem a nevysvětlitelnou kardiomegalií.